Cisterciáni

Reholní pravidla cisterciáku zahrnují pod heslem Modli se a pracuj! (Ora et labora!) duchovní cinnosti i fyzickou práci, konané v mlcenlivostí a v odloucenosti od spolecnosti. Cisterciáci v historii vynikali nad kontemplativní rády objemem praktických cinností (zemedelství a hospodárství, stavitelství a dalši remesla). Mniši konali zpocatku sami i težkou fyzickou práci, pozdeji zamestnávali bratry laiky (latinskyfratres converses = konvrgi) a svetsk~ personál.

Konvrgi zpravidla vedli hospodáeskd dvory, nebo ob~vali západni kfidlo konventu, oddelend od prostor mnichu, kde meli iemeslnick~ dilnyjfdelnu, loinici a latriny, zvlágtni chodbou chodili do kostela, v nemi meli od mnichu oddelen~ chór.

V Oseku bývala už v predhusitské dobe pocetná komunita konvršu, napr. roku 1407 soudni akta informuji o jejich soudnim sporu s konventern. Konvrši truhlári, rezbári, krejci, knihvazaci a kovári jsou zde doloženi rovnež od 2. poloviny 17. stoleti.

Ve stredoveku cisterciáci kolonizovali zalesnená, pustá území v pohranici, jako bylo Krušnohori v okoli Oseka. Priznacné jméno Osek je odvozeno od sekání, mýcení lesa.

Také nejpozdeji barokní legenda o založení oseckého kláštera pripominá tento puvod: Píše se o staletém dubu, který prekážel lokátorum práve v mistech, která vymerili pro stavbu kláštera. Mniši nepodt´ali tento majestátný strom z posvátné úcty ke Stvoriteli a k Panne Marii. Lokace kláštera se posunula, poutnici uctívali památný dub pri procesich a zbytky jeho vykotlaného kmene jsou navštevovány dodnes.

Z archeologických i písemných pramenu vime, že Osek, Duchcov ani jejich okoli v dobe založeni kláštera nebyly pusté. Cisterciácké stavebni huti stavely podle jednotných plánu a v jednotném merítku kláštery s dilnami a budovy pro hospodárské dvory (tzv. grangie).