Vodní systém

Vodní systém oseckého kláštera sloužil až do poloviny 20. století především k zásobování pitnou a užitkovou vodou. Velká potřeba čerstvé pramenité vody nastala kvùli hospodářským účelùm a pivovaru.

Z barokního odvodòovacího systému se zachovala jen část, neboť nejvìtší kus byl v roce 1978 nahrazen oddìleným odvodòovacím a kanalizačním systémem. Tím bylo pùvodních 1.700 m délky kanálù a štol redukováno na 674 m.
Sociální zařízení konventu sice zùstalo i nadále připojeno na pùvodní systém, ale zrušením proplachování vodou byla funkčnost systému porušena natrvalo.

Voda však nesloužila výhradnì k zásobování. Daleko více tvořila stojatá a tekoucí voda podstatnou součást vzhledu klášterních zařízení. Také zde využíval promyšlený vodní systém výhod polohy kláštera rùzným zpùsobem:
Tak se například uprostřed podpìrné zdi mezi dvìma terasami nachází kaskáda se dvìma vodu stříkajícími koòmi, zatímco fontány zdùrazòují postranní osy zahrady. A v horní zahradì opatství dotváří atmosféru velká vodní kašna.

V současné dobì je nutno velkou část škod na stavebních součástech oseckého kláštera a jeho zahrad přičíst právì zničení historického vodovodního systému. Velké plochy budov vykazují poškození vodou, jež silnì zasáhla základy stavby. Navíc voda nekontrolovanì vytékající z vodovodního systému vede k sesouvání pùdy.