Historie

Více než 800-leté dìjiny kláštera Osek jsou zrcadem české i evropské minuosti, střídavým vzestupem sestupem. Patří k nim léta blahobytu a rozkvìtu právì tak jako éta útaku a úpadku. Pozoruhodné je, že se cisterciáci vždy zase do Oseka vraceli a podstupovai tìžkosti nového začátku. Úsimnichù a prozíravosti opatù vdìčí Osek jeho jedinečný a dodnes žijící klášter.

Řád ‚bílých mnichù‘ se stal již brzo po svém zaožení roku 1098 v burgundském Citeaux ve Francii hnací silou christianizace a rozšiřoval znalosti v zemìdìském, esním a vodním hospodářství, v architektuře a pokrokových řemeslech po ceé Evropì. Na pozvání Slávka Velikého, nejvyššího komořího v českém kráovství a purkrabího v Bílinì, přicházejí cisterciáci z Wadsassenu v horní Faci a zakládají v roce 1196 kášter v Oseku. Románským opatským kosteem začíná v etech 1206 až 1221 stavba kamenného kláštera. Následují konventní budovy, jejichž stavební soh postupnì přechází do moderní gotiky.

Východní křídlo se savnou kapitulní síni vzniká za opata Slavka z Hrabišic, který se stal jako vnuk zakladatele prvním českým opatem Oseka. Vzestup a rozkvìt kláštera končí za husitských válek. V roce 1421 dochází k prvnímu zpustošení opatství, další přepadení v roce 1429 přežilo jen málo mnichù. Klášter vedl od té doby nuzný život, prodával stále více své statky, až byl v roce 1580 - v silnì zadluženém klášteře žilo již jen šest mnichù - nakonec zrušen a stal se na 46 let letním sídlem pražských arcibiskupù. Teprve v roce 1626 byl Osek vrácen cisterciákùm.

K velkému rozkvìtu kláštera dochází po skončení třicetileté války. V roce 1650 nastupuje opat Laurentius Scipio, který více než 40 let úspìšnì vedl opatství a položil základy, na nichž klášter po další staletí rozvíjel svùj duchovní i hospodářský vliv v severních Čechách. Byl obnoven za války vyhořelý kostel a vystavìny dílny, statky a hospodářské budovy. Velká ovocná a zelinářská zahrada vzniká západnì od kláštera. Jeho nástupce se již mùže na stabilním hospodářském základu vìnovat výstavbì opatství.

Benedikt Littwerig, opat v letech 1691 až 1726, provedl barokní přestavbu, rozšíření a výzdobu, které dodnes charakterizují obraz kláštera. Pro stavbu získal předního architekta a stavitele Oktavia Broggia. Šest let trvalo, než byla roku 1718 ukončena detailní přestavba kostela. Vznikla prelatura, klášterní knihovna, lékárna, pivovar a první textilní manufaktura. Opat Littwerig povolal do Oseka slavné umìlce té doby a dovedl klášter k vrcholu barokního umìní.

Opat Jeroným Besnecker dal založit barokní zahrady roku 1726 opatskou zahradu před východním křídlem nové prelatury a roku 1728 konventní zahradu jižnì od kláštera. Opat Mauritius Elbel obhájil úspìšnì Osek ako eden z pouhých dvou českých cisterciáckých klášterù proti reformám císaře Josefa II., spojeným s rušením klášterù v roce 1783. Opat založil obrazovou galerii, přírodovìdecký kabinet, dal vymalovat opatský sál a rozšířit opatskou zahradu do dnešní velikosti. 19. století spatřue v klášteru především stánek literatury a vìdy, sociální a církevnì politické angažovanosti. Rozšiřuje se hospodářské podnikání, klášter získává prostředky z uhelných dolù, ovocnářství a pronájmem zemìdìlské pùdy.

Roku 1811 převzal klašter dřívìjší jezuitské gymnázium v Chomutovì. Opatem Klementem Zahrádkou byl roku 1844 založen klášterní hospitál. V letech 1875 až 1877 byl klášter za opatù Salesia Mayera a Ignáce Krahle kompletnì obnoven a zahrady upraveny v anglickém krajinném slohu.

Za opata Theobalda Scharnagela prožívá klášter obì svìtové války a 1921 redukci nemovitostí při pozemkové reformì. 1943 přebírá klášter opat Eberhard Harzer, roku 1945 byl internován a 1946 vysídlen do Rakouska. Nìmečtí mniši museli klášter opustit. V klášteře pak žií do roku 1950 salesiáni a mají tam učilištì. Po zrušení všech klášterù ve státì zde vznikl internační tábor pro řeholní knìze a od roku 1953 pro řeholnice. Nový cisterciácký život nastal po převratu, kdy byl klášter vrácen řádu a 1991 nastoupil jako 45. opat osecký Bernhard Thebes -po 46 letech přerušení. Za podpory mnoha lidí se vìnue především znovuoživení křesťanské víry, péči o bezdomovce a obnovení rozsáhlého historického objektu oseckého kláštera.